pojďte pane.. budeme si hrát... ano nyní zde můžete existovat...

a postavil list na vrch trojúhelníku

foukl

a nebe bylo modré

pak ho položil na zem... foukl podruhé... a nebe bylo černé

ale pane.. kde je modré nebe

šlo zmrznout za obzor... aby ráno mohlo přinést vítr... děšť a mlhu...

to je dobře pane... mám rád mlhu

počkej tedy až spadne list... a otoč v životě na další... přichází podzim

...


...


...v tvém srdci je světlo... v tvém srdci je stín... tyto dvě věci... nikdy nezměním...

...



...

...

...oni...

...

..."vlčí med" byla pěkná výstava...

...






...den mi dej.. a rozmyslím se... den mi dej...a upravím se... den mi dej... a oběsím se...


...Poland...






...jen takové málo... aby se to tu změnilo... udělám to nějak pořádněji pak...

...




...na druhé straně vesmíru stál strom ne nepodobný těm, které již neexistují... v jeho kůře bylo vyryto něco důležitého... avšak nikdo nevěděl co... bylo to místo kde hvězdy se uchylovaly k odpočinku... jediná pravda zůstává dále zapomenuta... má snad být záhadou proč třepetají se listy ve vzduchoprázdnu? ... míza je zlato... duše je stříbro... vše v jednom je... a vše v jedno se ztratí...

...

...všechen stesk.. v očích lesk však ztratit z duše jiskru mohl by jen vánek v nočním klidu... odnesl čas.. nevrátím se ke své myšlence, která se stále více a více ztrácí v oblacích zapomění.. svět , který nezměním stojí proti mně... proč jsou prázdniny pro ostatní ohniskem štěstí a pohody... a pro mě smutku a beznaděje...
...

tohle ale není vůbec rozumné...
vlastně to není vůbec nijaké...
proč by tu vůbec něco mělo být?
existuje nějaký důvod?
kdo doteď nesnědl piškot stejně ty hvězdy trhat nepůjde...
a pak... a pak je tu mléčná dráha... se smetanou nebo bez jsou jahody celkem fajn...
ale co když nerostou...
nulová informace...
v mnoha řádcích...
je to vůbec zajímavé?
není...
vlastně to ani nic o ničem nevypovídá...
na druhou stranu se nemusím radovat z toho.. že na to někdo reaguje...
protože proč taky...
samotná předsava potkání růže koliduje s vosou co mi právě teď leze po okně...
stejně tak jako růže má trny...
nevím co s tím...
a vy taky ne...
nevadí...
...

...friends...



(archiv)

...

...něco dalšího do série...

...





...

...kde jsi... kde jsme... na konci rozevření informačního zhluku, ze kterého se nedalo utéct... ani však člověk nechtěl se nechat unášet jen jednou vlnou...

...ovčí...

...



...archiv...

...

...